Dnes je tomu právě dvaadvacet let, co tento svět opustil vlastenecký písničkář katolického vyznání Karel Kryl (12. 2. 1944 – 3. 3. 1994). Jeho oblíbenost z přelomu 80. a 90. let neztratila na síle ani dnes, a to samé bychom mohli říci o inspiraci, kterou v jeho textech stále nacházejí lidé všech generací.
V dnešní době není žádný problém prostřednictvím internetového serveru YouTube dohledat prakticky celou Krylovu vydanou diskografii, a to i včetně několika oficiálně nevydaných, o to více však razantnějších písní z doby krátce před smrtí „básníka s kytarou“. Ten je již na pravdě Boží a jistě by nechtěl, abychom si jej připomínali pouze texty kritizujícími režim minulý či současný.
Kryl není jen Bratříček či Bratři z krve Kainovi, ani polistopadová Smečka a Demokracie, texty jistě trefné, vycházející z autorova (snad) spravedlivého rozhořčení. Neměli bychom pro ně však zapomínat na řadu překrásných písní plných porozumění, soucitu a odpouštění. Jednou z nejkrásnějších je notoricky známá modlitba Děkuji.
Krylovo veřejné přihlášení ke katolictví je dobře známé z jeho písní i jiných veřejných vyjádření, ostatně měl ve víře zdatného pomocníka, jímž byl zpovědník a duchovní vůdce v jedné osobě, arciopat Anastáz Opasek. Přestože Kryl nebyl žádným „svatouškem“, což ostatně veřejně přiznával, v celé řadě textů se zaměřuje na téma hříchu a morálních problémů, s nimiž musí bojovat jako každý z nás. Navíc jsem si jistý, že svých poklesků velmi litoval, což dosvědčuje další odvážná píseň Zapření Petrovo.
Karle Kryle, za Tvůj život děkujeme †††
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.