„Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne."(Jan 14, 6)

Za školou s andělským učitelem

7. 3. 2016 11:56

Právě jsem dočetl knihu Za školou s andělským učitelem zpřístupňující život a myšlení velkého učitele církve, svatého Tomáše Akvinského, od jehož úmrtí dnes proběhlo 742 let. Převážně románové dílo, jejímž autorem je brněnský dominikán Tomáš Bahounek, promlouvá ke čtenáři velmi čtivou formou tak, aby bylo dostupné i laikům, zároveň však vyžaduje hloubavého čtenáře.


 

Kniha je strukturována formou literární koláže, je zde tedy několik do sebe vložených částí příběhu, přičemž hlavní roli má samotný život svatého Tomáše Akvinského, který je vyprávěn chronologicky. Kromě něj jsou zde i četné rozhovory, vsuvky z Tomášových textů, argumentace pravd a samostatné příběhy disputací nadaných studentů s přeučenými učiteli o výkladu Aristotela. Celá kniha je proložena oddechovou vsuvkou v podobě lingvistických „divoplodů“ věčně obtížného studenta při výuce, jež je převzata a volně upravena z humoristického románu Pan Kaplan má třídu rád.

Se synem významného šlechtického rodu Akvinů se setkáváme již od útlého dětství, kdy je v pouhých pěti letech poslán do montecassinského kláštera benediktinů. Jeho pouť pokračuje seznámením s řádem bratří kazatelů, v jehož službách ještě jako mladík nachází smysl svého pozemského putování, a to navzdory intrikám nejbližších, jež se jej snaží od této cesty odradit.

Následně se seznamujeme s jeho studijní cestou, během níž je pro svou povahu spolužáky zesměšňován jako „němý vůl“. Tím však zůstane pouze do chvíle, než „zabučí“, neboť jej pak uslyší celý svět, jak měl poznamenat další významný učitel církve, sv. Albert Veliký, o jejichž vztahu kniha rovněž hojně referuje. Během Tomášova učitelského vystupování prožíváme dobovou atmosféru evropských univerzit a setkáváme se s řadou významných osobností z druhé půle 13. století, jako byl jeho přítel, františkán sv. Bonaventura. Tomášovým životem se prolíná výklad učení Aristotela, stejně jako boj proti averroistům v čele se Sigerem z Brabantu, jehož bludné učení úspěšně vyvrací.

Čtenář je průběžně seznamován s nejvýznamnějšími texty sv. Tomáše, včetně komentářů k evangeliím či Aristotelovým spisům, a okolnostmi jejich vydání. Zvláštní část je věnována ustanovení svátku Božího Těla papežem Urbanem IV., k němuž došlo roku 1264 za vydatné pomoci sv. Tomáše, jehož bohoslužebné texty k této události autor ve formě rozhovoru hlouběji rozebírá.

Z celého textu vyčnívá velká pokora a zbožnost sv. Tomáše, s níž jsou spojeny jeho mystické zážitky, kdy často rozmlouvá se svým strážným andělem, jehož vnuknutí mu pomáhají chápat fungování řádu světa i teologické otázky, jež si neustále klade. Příběh končí až po smrti našeho hrdiny, kdy jsou zmiňovány četné zázraky, na jejich základě byl roku 1323 svatořečen, s čímž souvisí i smutné nakládání s jeho ostatky.

O životě významného světce jsem četl několik vynikajících biografií, předně esejistický spis G. K. Chestertona, odbornější text Josefa Piepera a čistě historický román od Louise de Wohla. Zmínění autoři mají hodně společného. Všichni tři jsou uznávanými spisovateli, mysliteli a apologety křesťanstva, každý z nich však svou práci pojímá originálně, čímž se vhodně doplňují a umožnili mi tak komplexnější pohled na oblíbeného světce.

Každou ze zmíněných publikací bych tedy vřele doporučil, nicméně mi v nich trochu chybělo hlubší postižení myšlenek světce. Ne, že by snad autoři opomenuli zmínit texty, jimiž andělský učitel vyvracel bludy manichejců a averroistů, popisoval rozumové cesty k Bohu či nezaslouženou milost darovanou lidstvu v Nejsvětější Svátosti. Chybí zde však, což je vzhledem k rozsahu prací víceméně pochopitelné, větší zaměření na logické argumenty, které Tomáše v poznávání pravdy provázely. Právě zde vidím hlavní přínos předkládané práce, neboť ta tento deficit plně nahrazuje. Rád přiznám, že některé otázky pro mě byly až příliš obtížné, a musel jsem se u nich vícekrát zastavovat.

Závěrem by se snad slušelo vyjádřit ke kauze, která kolem knihy proběhla po jejím vydání v roce 2009. Autor byl obviněn, že část jeho spisu je vykradena z překladu díla světoznámého spisovatele Lea Rostena Pan Kaplan má třídu rád. Bahounek skutečně kostru humoristického románu použil, vyplnil ji vlastním obsahem a vložil do díla o životě sv. Tomáše Akvinského, ovšem jako vedlejší příběh, jenž má čtenáře především pobavit a poskytnout trochu oddechu mezi hlubším pronikáním do úvah andělského učitele.

Vymezení termínu plagiátorství ponechám stranou, neboť se zde necítím dosti kompetentním, jistě však má co dělat s úmyslem a svědomím autora. Ten se k tématu pro MF DNES vyjádřil: "Moje texty slouží k pozvednutí mých studentů a pan Přidal by měl být rád, že jeho text takto posloužil,". Nad čím bych naopak zapochyboval, jsou důvody překladatele, jenž požadoval za zneužití „svého“ díla finanční náhradu ve výši dvojnásobku honoráře. Přitom každý, kdo knihu četl, nemůže pochybovat o čestné motivaci, s níž byl zmiňovaný vedlejší příběh do spisu zakomponován. Po příčinách celé té aféry se tak bude muset hledač pravdy porozhlédnout jiným směrem, dílo je dobré a všem jej k četbě doporučuji.

PS: Autor v roce 2012 zveřejnil druhé vydání s poznámkou: S poděkováním studentům za využití artefaktů ze studentského argotu a Pavlu Eisnerovi + 1958 (tedy víc než 50 let po jeho smrti), který tyto artefakty zapsal v díle Pan Kaplan má třídu rád.

Celá kniha je zdarma k dispozici na stránkách Sdružení přátel bl. Hyacinta Maria Cormiera OP: http://www.cormierop.cz/SVTOMAS-AKVINSKY.html

V tištěné verzi je k dostání v antikvariátech, případně v knihovnách.

 

Za školou s andělským učitelem

Autor: Tomáš Bahounek OP

Rok a místo vydání: 2009 (II. vydání 2012), Brno

Nakladatelství: Brněnské Angelikum

Počet stran: 456

Anotace: Románové podání života svatého Tomáše Akvinského otevírá netradiční humoristickou formou pohled do života světce. V samotném jeho životě se prolíná světcův mystický život duchovní s kontrastujícím vnějším, světcem nijak nesledovaným ani nezamýšleným odrazem jeho života a působení v okolí.

 

Zobrazeno 5580×

Komentáře

alex2

napřed zopakovat přednesenou látku. O tom, že studenti pořádně neznali latinu, ani Tomášovo učení, svědčí, že přijímali se stejným nadšením jako Tomášovo učení také učení Tomášovva odpůrce Sigera Brabantského, který přednášel v Paříži, když odtamtud odešel sv.Tomáš do Neapole. Vlastně to byli Tomášovi studenti, kteří svým masovým vystupováním a provokacemi v Paříži UDĚLALI TOMÁŠOVI MEDVĚDÍ SLUŽBU. Pařížský arcibiskup Tampier, zděšený studentskými nepokoji v Paříži, uvalil exkomunikaci na sv.Tomáše stejně jako na Sigera z Brabantu a zakázal přednášet Tomášovi i Sigerovu jejich nauku.
Sv.Tomáš vlastně umíral v prožívání strašné temnoty:

alex2

- Tomáš se obviňoval z pronásledování své rodiny Akvinů a rozbití rodného hrtadu v Roca Secca, před čímž ho varovala jeho rodiny, když vstoupil do dominikánského řádu.
Dále - To nejlepší, co Tomáš přinesl do teologie a filozofie, bylo zakázáno přednášet.
Dále - Teologové obvňovali Tomáše, že je pouhým plagiátorem Averroa z Cordoby.
Dále - Tomáš sám byl v exkomunikaci pařížským arcibiskupem,
Konečně - Vlastní řádoví bratři, poplatní církevnímu režimu, hleděli na Tomáše přes prsty a zakazovali je přednášet.

Zobrazit 9 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz